— Kapr obecný Informace —

Kapr obecný

Kapr obecný (Cyprinus carpio) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovití (Cyprinidae). Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii a patří mezi nejvýznamnější druhy využívané v akvakultuře.[3] Je největší českou kaprovitou rybou a jeho chov má pro Českou republiku velký hospodářský význam.[4] Je také ekonomicky velmi významnou okrasnou rybou, tradice šlechtění okrasných barevných forem pochází především z Japonska. 

Popis

Kapr obecný má několik forem, z nichž forma sazan (slovo turkického původu) je původní a nezušlechtěná. Sazan má protáhlejší tělo, po celé délce kryté šupinami. V proudících vodách je jeho tělo více protáhlé a nízké.

U zušlechtěných forem se hřbet za hlavou výrazně zvedá a je oproti tělu menší. Tlama kapra je výsuvná a na jejím obvodu jsou čtyři vousy. Ústa jsou neozubená, potravu zpracovávají požerákové kosti, které mají u kapra tři řady zubů. Oči jsou zlatavé, olivově zelené a pohyblivé. Kapr má hřbetní, prsní, břišní, řitní a ocasní ploutve.

Hmotnost kapra obecného může ve vhodných podmínkách přesáhnout 30 kilogramů a jeho délka může přesáhnout 100 centimetrů.

Taxonomie, poddruhy

Taxonomie kapra obecného je složitá. Chybí typový exemplář, druh byl popsán podle exemplářů z evropské rybniční kultury. Na základě předpokladu, že všichni evropští domestikovaní kapři jsou potomci kaprů z Dunaje, lze za typické považovat divoké dunajské kapry.[5]

Různí autoři popsali různé populace kapra obecného jako samostatné druhy, poddruhy, variety a morfy.

Rozšíření

Původní sazan pochází ze střední Asie, už v prvním tisíciletí před naším letopočtem zdomácněl v Číně. Jeho příznivých vlastností pro chov (je všežravý, rychle přibývá na váze, dobře snáší transport) si povšimli i staří Římané a po celém území říše budovali rybníky, do nichž vysazovali kapry. Ve středověku se pod vlivem klášterního hospodářství rozšířil kapr po celé Evropě i do českých zemí, zároveň se postupnou selekcí vhodných jedinců změnil jeho vzhled. Druhotně pronikl domestikovaný kapr i do původního areálu sazana a jako ekologicky plastičtější druh ho z něj prakticky vytlačil. Dnes žije sazan jen vzácně ve veletocích východní Evropy (Dunaj, Volha, Don). Je subtilnější než šlechtěný kapr, jen zřídka dosahuje váhy přes 3 kg. Pro svou plachost a bojovnost je uznávanou sportovní rybou, opatření na jeho ochranu zatím nejsou příliš účinná.

Vánoční kapři v uherskobrodské kašně

Kapr obecný se dlouhodobě vyskytuje v řekách a jezerech úmoří Černého moře, Kaspického moře a Aralského jezera, rozsah původního přirozeného areálu je však nejasný. Postupně byl pro svou užitkovou hodnotu rozšířen na většinu území kontinentu. Pro jeho chov byly vybudovány celé rybniční soustavy, hlavně v období středověku. V místech nepůvodního rozšíření se kapr stává nebezpečným druhem a decimuje místní sladkovodní ekosystémy a původní společenstva ryb a především obojživelníků.

Kapr obecný byl zavlečen do Austrálie, kde je považován za extrémně nebezpečný invazívní druh, který má velmi devastující vliv na tamní sladkovodní ekosystémy.[6]

Potrava

Kapr obecný je všežravec, živí se bentosem a drobnými živočichy, které sbírá ze dna. Potravu také vyhrabává ze dna (až do 20 cm) a proto je také velmi často označován za "vodní prase". V našich podmínkách je přikrmován pšeničnými zrnky a další pro něj nepůvodní potravou na kterou si ale velmi rychle zvykl[7]. Významnou součást jeho potravy tvoří i některé rostlinné zbytky, zejména různá semena.

Kapr a člověk

Vánoční kapr

Vánoční kapr je středoevropské specifikum. Už od středověku se mohl jíst v době půstu, protože stejně jako ostatní ryby, nebyl považován za maso. V českých zemích bylo odpradávna značně rozšířeno rybníkářství a kapra si mohli dovolit i nemajetní lidé. Některé prameny uvádějí, že se kapr na vánočním stole objevil už v 17. století, ale ve větší míře se v českých zemích o Vánocích konzumuje až od konce 19. století. Štědrovečerní kapr se stal jedním ze symbolů českých Vánoc.

Kapr, forma šupinatá (tzv. šupináč) a lysá (tzv. lysec)

Sportovní lov

Kapr je významnou sportovní rybou. Podle statistik MZe ČR bylo v ČR roku 2002 vyloveno na udici 4 015 tun kaprů z celkového množství 20 950 tun (rok 2003)[8].

Hospodářský chov

Kapr obecný je chován jako významná hospodářská ryba. Jeho neocenitelnou vlastností je rychlý růst a kvalitní maso (nevýhodou pak je velké množství malých pružných kostí). Z České republiky je ve velkém množství vyvážen do evropských zemí za účelem chovu, nebo je v nich přímo konzumován. Podle statistik MZeČR bylo v ČR roku 2002 vyprodukováno 16 596 tun tržních kaprů (z celkem 19 209 tun tržních ryb)[zdroj?]. K zrychlení produkce řas a sinic jsou české umělé nádrže na chov kaprů (rybníky) velmi často přihnojovány siláží a hnojem (bohužel jsou velmi často přehnojeny a ryby kvůli nedostatku kyslíku umírají a nebo mají nezvratné následky). V důsledku chovu kaprů jsou v rybnících a nádržích decimovány původní společenstva ryb, obojživelníků, bezobratlých, plazů a mokřadních rostlin a jsou nezvratně změněny přirozené ekosystémy.

Kapr obecný se chová taktéž jako akvarijní ryba.

Onemocnění

Pro kapra představuje smrtelné nebezpečí nakažení tzv. Koi herpes virem (KHV), jehož výše úmrtnosti dosahuje 80-90 %. Českým vědcům se také po 17 letech bádání a šlechtění podařilo vyšlechtit zcela nové plemeno kapra tzv. amurského lysce, lysou formu křížence, jenž je výrazně odolnější právě proti tomuto nebezpečnému viru.

V roce 2016 také Austrálie oznámila, že zamýšlí pomocí tohoto viru vyhubit všechny kapry v zemi, kde je kapr považován za přemnožený invazní druh.[17]